Historie sportu
Sport je mnohem starší než olympiády, znaly jej už národy s kulturou o staletí, ba tisíciletí předcházející kulturu řeckou: Sumerové, Egypťané, Babylóňané, Číňané. První sport, o kterém se dovídáme, je zápas. Bronzová soška nalezená v sumerském chrámu a datovaná do 27. či 26. stol. př. n. l. představuje zápasníky. O zápase je zmínka i v Eposu o Gilgamešovi. Z dokladů o něco mladších, asi z 22. stol. př. n. l., vyplývá, že Sumerové holdovali také boxu, a známe i řadu vyobrazení z lovu na lvy, což byl sport vpravdě královský.
Také v Egyptě hovoří nejstarší doklady z poloviny 3. tis. př. n. l. o zápase, který měl dokonce prvky dnešního juda. Z 19. stol. př. n. l. pochází nástěnná malba, na níž je poprvé zobrazena hra s míčem. Hrají ji dvě dvojice, házející si hráči sedí přitom svým partnerům na zádech.
Výjevy z lovů, jízdy na vozech či v sedle koní a střelba z luku jsou u všech východních národů hojné. Spíše než o sport však šlo o zaměstnání, obživu či trénink pro skutečný boj. Nalezneme tu však i sportovní prvky. Zachovaly se záznamy o soutěžích v lukostřelbě na pevný cíl a na vypuštěného ptáka, o závodech vozů s koňským spřežením, ale i o skocích na koni do dálky. V lukostřelbě závodili Foiničané, Číňané i Peršané.
Neveselou příhodu o tom, jak přesně střílel z luku – dokonce i opilý – perský král Kambýses, vypráví Hérodotos. Král králů se totiž jednou zeptal svého dvořana, co si o něm vyprávějí jeho poddaní. Ten mu popravdě odpověděl: „ve všem tě, pane, velice chválí, ale říkají, že se příliš oddáváš pití vína.“ Vzápětí se měl přesvědčit, že pravdu je třeba despotům ředit ještě více než víno vodou. „přesvědč se sám, zda mluví Peršané pravdu…,“ řekl s posměchem Kambýses, „zasáhnu-li tvého syna, který stojí přede dveřmi, šípem přímo do srdce, ukáže se, že jsou řeči Peršanů plané.“ Napjal luk a bez zaváhání vystřelil. Když se chlapec zhroutil, nařídil král rozříznout mu ránu a prohlédnout ji. Shledalo se, že šíp pevně vězí v srdci. Kambýses se zaradoval a se smíchem se otázal nešťastného otce, zda si ještě myslí, že příliš holduje pití a nemá pevnou ruku: „Řekni mi, viděls někdy někoho tak přesně střílet z luku?“
Parthové, nástupci Peršanů, dokázali střílet neuvěřitelně přesně při rychlé jízdě na koni, a to seděli zády k hlavě koně. Tohle umění jim několikrát dopomohlo k vítězství nad Římany.