Umění lukostřelby na Dálném východě bylo prý dovedeno do takové dokonalosti, že mistři dokázali trefit terč i se zavázanýma očima a druhý šíp poslali neomylně do konce předešlého. Závodilo se i v tom, kolik šípů dokáže závodník vystřelit za dobu, než jeho první šíp dopadne k zemi.
Řekové tedy nebyli první ani jediní, kdo pěstovali sport, ale od svých předchůdců, současníků i následovníků se lišili v tom podstatném. Stejně jako z jednotlivých názorů a poznatků vytvořili vědu, tak i povahu tělesných cvičení, sloužících k zábavě a k získání fyzické zdatnosti, povýšili na ušlechtilou součást svého života. Vytyčili a také naplnili ideál kalokagathie – harmonického rozvoje těla i ducha. A právě tento ideál ztělesňovaly olympijské hry.

Olivový věnec
Podle starověkých historiků se první olympiáda konala roku 776 př. n. l. a toto datum se pro svůj význam stalo i výchozím bodem řeckého letopočtu. To byly první oficiální hry – jimi začíná seznam olympijských vítězů. Slavnosti a závody, zpočátku pouze místního významu, se však v Olympii konaly již dávno předtím. A samozřejmě nejen v Olympii. Již v Homérově Iliadě čteme, jaké hry uspořádal Achilleus na počest svého padlého přítele Patrokla. Závodilo se při nich v mnoha disciplínách. O čest zakladatele olympijských her se ucházela řada slavných postav řecké historie i mytologie – největší čáku na vítězství má Pelops, syn krále Tantala. Bez nadějí nebyl ani bájný řek Héráklás. Ten údajně stanovil pravidla závodů a určil i ceny vítězů – věnce z větviček stříbrošedé olivy, kterou prý přinesl od řeky Istros (Dunaje) od Olympie.
První historické hry v Olympii prý založil, či spíše obnovil élidský král Ífitos. Trápily ho krvavé bratrovražedné boje v Řecku, které spolu s morem vyhubily téměř celou Helladu. Napadlo ho, aby se prostřednictvím věštírny v Delfách otázal na radu boha Apollóna. A tehdy Pýthia nařídila, aby Ífitos s Éliďany obnovil olympijské hry.
A tak vznikla ekecheiriá neboli „zadržení se rukou od zbraní“ – posvátný mír dodržovaný po celém řeckém území po dobu konání olympijských her. Smlouva o tomto míru byla zapsána ve starobylém písmu nikoliv vodorovnými řádky, ale do kruhu na tzv. Ífitově disku, uloženém v chrámu bohyně Héry v Olympii. Zaručovala věčnou neutralitu a nedotknutelnost Olympie a svobodnou, nerušenou a bezpečnou cestu všech Řeků do místa konání her, a to i přes znepřátelené státy. A především smlouva zakazovala v době her války, násilné činy a dokonce i popravování zločinců. Ve více než tisícileté historii starověkých olympijských her ekecheiriá porušena snad třikrát!

Olympijské disciplíny
Na první olympiádě roku 776 př. n. l.