Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Olympijské hry
Dátum pridania: | 07.03.2004 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | *Kájínek* | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 329 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 8 |
Priemerná známka: | 2.96 | Rýchle čítanie: | 13m 20s |
Pomalé čítanie: | 20m 0s |
se snad závodilo v jediné disciplíně, v běhu na délku jednoho stadia (192,27 m). Později přibyl dvojitý běh na délku dvou stadií (384,5 m) s obrátkou a dlouhý běh, zprvu na 7, pak na 12 a nakonec na 24 stadií (4 615 m). Na osmnáctých hrách se program rozšířil o zápas a pětiboj čili pentathlón. Svou všestranností získal pětiboj záhy největší oblibu. Skládal se ze skoku do dálky, běhu na jeden stadion, hodů diskem a oštěpem a zápasu.
Původní disk byl pravděpodobně kamenný, pak bronzový. Jak byl velký a těžký, se dnes nedá přesně říci. Disky, které se dochovaly, se od sebe velice liší – nejmenší váží 1,68 kg, nejtěžší 6,63 kg. Je pravděpodobné – nakonec nám to dokazuje i slavná socha Myróna Discobolos – že již tenkrát házeli diskaři s otočkou. Jediný zaznamenaný údaj o výkonu uvádí délku hodu olympijského vítěze 28 m (po přepočtu). To je, ve srovnání s dnešními závodníky, velmi málo, ale je třeba si uvědomit, že nevíme, jak těžkým diskem byl hod proveden.
Oštěp pětibojařů nevážil rozhodně více než půl kilogramu a byl o něco kratší než 2 m. Házel se pomocí kličky z tenkého řemínku, kterou starověký borec dokázal dát oštěpu i rotaci kolem podélné osy.
Při soku do dálky užívali závodníci pomocné závaží – haltéry. Švih tímto závažím zvyšoval odrazovou rychlost, jeho odhozením v poslední fázi letu se prodlužoval skok. Ze skoku dalekého známe dokonce dva mistrovské výkony: 16,28 m a 15,39 m. Těžko uvěřit, že takové vzdálenosti bylo dosaženo jedním skokem, šlo spíše o konečný součet všech skoků v soutěži – ale kolika? Tří?
V běžeckých disciplínách máme samozřejmě ještě menší naději srovnat výkony starých Řeků s časy dnešních běžců – už proto, že Řekové neměřili dosažený čas. Jednak by to tehdejšími časoměry vůbec nebylo jednoduché, jednak na olympiádách šlo pouze o vítěze – kdo první doběhl, prostě vyhrál. Z „mimoolympijských pramenů“ však můžeme soudit, že Řekové byli skvělí běžci. Tak třeba argejský běžec Ageás zvítězil na stotřinácté olympiádě v dlouhém běhu a rozradostněn se okamžitě vydal na cestu, aby oznámil spoluobčanům, že téměř po dvou staletích dobyl olivový věnec opět jejich krajan. Vzdálenost 110 km uběhl za méně než 9 hodin, a to bezprostředně po náročném olympijském závodě. Athénský státní posel Feidippidés proběhl roku 490 př. n. l. 230 km mezi Athénami a Spartou, kam byl poslán pro pomoc proti Peršanům,zhruba za 20 hodin čistého času. Jeho pozdější běh od marathónu do Athén po vítězné bitvě vešel do dějin na věčné časy.
Zdroje: Jak se žilo ve starověku, Pavel Augusta a František Honzák, Albatros 1989
Podobné referáty
Olympijské hry | SOŠ | 2.9285 | 515 slov | |
Olympijské hry | SOŠ | 2.9474 | 1601 slov | |
Olympijské hry | SOŠ | 2.9797 | 3139 slov | |
Olympijské hry | SOŠ | 2.9629 | 635 slov | |
Olympijské hry | ZŠ | 2.9736 | 947 slov | |
Olympijské hry | GYM | 2.9648 | 1152 slov | |
Olympijské hry | SOŠ | 2.9647 | 1335 slov | |
Olympijske hry | GYM | 3.0144 | 1153 slov | |
Olympijské hry | SOŠ | 2.9633 | 1335 slov |