Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Rusko
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | robo13 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 986 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 12 |
Priemerná známka: | 2.96 | Rýchle čítanie: | 20m 0s |
Pomalé čítanie: | 30m 0s |
(1762-1796) si Rusko upevňovalo velmocenské postavení, kromě jiného se zúčastnilo na děleních Polska, kterými se r. 1795 zlikvidovala polská nezávislost. Uzavřením míru v Küčük-Kajnardži r. 1774 skončila válka mezi Ruskem a Osmanskou říší, trvající od r. 1768. Rusko získalo ústí řeky Donu, Dněpru a Bugu a stalo se ochrannou mocností ortodoxních balkánských křesťanů. R. 1783 Kateřina oficiálně oznámila anexi Krymu. Podle mírové smlouvy z Jassů r. 1792 musela Osmanská říše odstoupit Rusku i území mezi jižním Bugem a Dněstrem. Za vlády Kateřiny II. se drasticky zhoršily životni podmínky venkovského obyvatelstva a nevolníků. V r. 1773 povstali rolníci, kozáci a starověrci pod vedením Jemeljana Pugačova. Povstání nabylo obrovských rozměrů a na jeho porážku vynaložila carská moc obrovské úsilí. Reformy a imperialismus
V průběhu napoleonských koaličních válek proklamoval r. 1808 car Alexandr I. spojení Finska s Ruskem. R. 1812 překročila francouzská armáda bez vypovězeni války řeku Němen a vpadla do Ruska. Vojenská výprava Napoleona I. však ztroskotala na nesmírné rozlehlosti země a na vhodně zvolené taktice ruského hlavního velitele Michaila Kutuzova. Účast ruských vojsk na evropských protinapoleonských válkách umožňovala pronikání liberálních politických idejí do země. Vznikly tajné revoluční skupiny, složené většinou z mladých důstojníků, jejichž programem bylo nastolení konstituční monarchie místo carské samovlády a zrušení nevolnictví. Zmatku po neočekávané smrti cara Alexandra I. r. 1825 využili důstojnici (děkabristi) k vojenskému převratu. Nový car Mikuláš I. povstání krvavě potlačil. Adrianopolským mírem r. 1829 získalo Rusko od Osmanské říše skoro celou dunajskou deltu a část Arménie. Dunajská knížectví Moldavsko a Valašsko zůstala pod ruskou vojenskou správou. Ruská vojska se r. 1849 zúčastnila potlačení revolučního hnutí ve střední Evropě. R. 1853 začala mezi Osmanskou říši a Ruskem krymská válka. Důvodem byl ruský požadavek, aby všem křesťanským poddaným sultán poskytl privilegované postavení a ruskou ochranu. Do bojů se r. 1854 zapojila i velká Británie a Francie. Rusko válku prohrálo, r. 1856 se muselo vzdát dunajské delty a jižní Besarábie ve prospěch Moldavska a zrušit protektorát nad dunajskými knížectvími. Porážka v krymské válce a nástup cara Alexandra II. podnítily v Rusku začátek nové epochy reforem. R. 1861 vydal Alexandr II. manifest osvobozující rolníky. Asi 22 miliónů rolnických poddaných se zbavilo nevolnické závislosti, i když majetkové poměry zůstaly zachovány. V Polském království (od r. 1815 bylo spojeno s Ruskem) vypuklo r. 1863 tzv.