V mahájánském buddhismu je Buddha jen jedním z mnoha buddhů a bódhisattvů. Byl ztotožněn s nejvyšší Prapodstatou a tudíž má atributy boha. 5)Mnichové a laici. Théravádský buddhismus bývá zván náboženstvím mnichů. Středem náboženské komunity je sangha. Laikové si dobývají zásluh službou mnišské obci a klášterům a dary za jejich cenná kázání a vyučování. V mahájánském buddhismu je sangha významná jako zachovávatel a učitel buddhistické tradice a nauky, avšak laikové hrají větší úlohu; mohou se modlit přímo k bódhisattvům a spět ke spáse přímo s jejich pomocí. 7)Pálijská a sanskrtská písma. Oba směry buddhismu prohlašují, že jejich spisy neboli sútry představují přímé Buddhovo učení, po generace předávané ústně, než bylo zapsáno. Théravádská písma byla poprvé sepsána na Srí Lance v 1. století před n. l.; jsou v pálijštině, jednom ze starších indických jazyků. Mahájánská písma byla sepsána pozdějí v sanskrtu, jazyce staroindickém. Obsahují něco z téže literatury jako texty théravádské, ale mají svou vlastní ohromnou knihovnu. Mahájánští buddhisté věří, že jejich nové sútry svěřil Buddha zvlášť vybraným učedníkům. “Prohřešky druhých nejsou tvá vina, tvou vinou jsou tvé chyby.”

8)Jedna škola a mnoho škol. Théraváda má jen jednu školu náboženského myšlení. Její přívrženci tvrdí, že je to totéž, co za svého života učil historický Buddha. Mahájánský buddhismus má mnoho škol. Jejich liberální výklad buddhismu je otevřenější novým myšlenkovým proudům, jež se stále vyvíjejí. 9)Šíření severně nebo jižně. Théravádský směr buddhismu se šířil jihem. V zemích jako Srí Lanka, Myanmar (Barma), Thajsko, Laos a Kambodža se všude praktikuje théraváda. Mahájánský buddhismus se rozšířil na severozápad Indie. Podle tradice svolal král Kaniška buddhistický koncil, na němž byly zapsány sútry. Mahájána se ze severozápadní Indie šiřila přes střední Asii do Číny, Koreje a Japonska. Jednotlivé školy mahájánského buddhismu:

a)Škola čisté země: Tato buddhistická škola vznikla v 7. století v Číně. Je úzce spjata se jménem buddhy Amitábhy (v Číně nazýván A-mi-tcho-fo), “buddhy Nekonečného jasu”, který je jedním z nejoblíbenějších buddhů mahájánského buddhismu. Buddhisté věří, že za dávných časů, když se Amitábha blížil procitnutí, učinil slib, že dosáhne-li svého cíle, pak pokud budou nějaké bytosti “v jiných světech”, které na něj vlídně pomyslí, pomůže jim. Kdyby tento slib nedodržel, modlil se, aby raději k procitnutí nedospěl. A protože se Amitábha vskutku stal buddhou, pravdivost a platnost jeho slibu je zaručena.