Převládající je mázhausový typ, mázhausy mívají mnohem častěji než v gotice dvoulodní uspořádání s jedním nebo více sloupky a klenby. V nádvořích, buď v uzavřené dispozici, nebo podél dvorního křídla, ale jen ojediněle na průčelích se přejímají ze zámecké architektury arkádové lodžie. Městská opevnění se jen ojediněle doplňují. Stavějí se hlavně brány nebo nová předbraní, z nichž některá působí více dojmem reprezentativnosti než jako fortifikace, starší brány dostávají štíty nebo ozdobné atiky. Jinak je tomu v oblastech ohrožovaných tureckými výboji podél Dunaje. Ve Strážnici proto tehdy vzniká mohutné cihelné opevnění s branami sevřenými dvojicí půlválcově zakončených bašt, ale především na Slovensku se doplňují městské fortifikace. Opevňují se také některé venkovské kostelíky, ale současně se zakládají i velké pevnosti nejmodernějších dispozic, hvězdicového půdorysu. Na venkově a na předměstích si feudálové nebo zámožní měšťané zakládají často rozlehlé a výstavné dvorce se štítovými branami a sýpkami, z nichž alespoň některé mívaly sgrafito. Z období renesance, kdy převládal typ dřevěných zastřešených mostů se uchovalo několik mostů kamenných, např. čtyřobloukový most (1564-1568) přes Ploučnici v Děčíně, nebo most přes Labe pod císařským zámkem v Brandýse nad Labem (1568-1569). Hrady, zámky a tvrze
Hrady, pokud stojí osaměle na skalách, se buď zcela opouštějí, nebo se stávají - bez valné údržby - sídlem úředníků správy panství, pokud k nim přiléhá měst, a zejména jde-li o rodová sídelní centra, modernizují se přestavbami, rozšiřují novostavbami paláců a hospodářských a správních budov na předhradích. Staré gotické věže se alespoň zvyšují o arkádový ochoz a renesanční helmici. Novým obydlím feudála se stává zámek, zakládaný - nejde-li o přestavbu hradu - přímo uprostřed panství. Požadavkem je komfort, nikoli již hájitelnost a obranyschopnost, opírající se o fortifikaci i za cenu zmenšeného pohodlí. V nejrozvinutější formě vycházejí zámky ze schématu italského kastelu - čtyřmi křídly obklopují střední nádvoří, do něhož - v Čechách však nikdy na všech čtyřech stranách, na Moravě snad jedině ve Staré Vsi - se otvírají arkádami lodžie, prostředkující komunikaci do jednotlivých místností, které v té době ještě nedostávají pevně stanovené určení. Nároží často zpevňují věžice nebo rizality, spíše jen výtvarně připomínající - obdobně jako někdy zřizovaný příkop - opevňovací prvky. Jednodušší a menší zámky tvoří půdorys trojkřídlé tzv. podkovy, nebo velkého L, popřípadě mají jediné křídlo a u mnohých chybějí arkádové lodžie, které nahrazuje chodba.