Obdobu zámku, i když zpravidla v severnějším prostředí zhuštěné zástavby, je městské - obvykle dočasné, sezóní sídlo šlechtice - palác. U městských paláců (pokud to prostor dovoluje) stejně jako u zákmů se zakládají geometricky řešené zahrady s ornamentálnšě vysázenými a stříhanými porosty. K jejich vybavení patří kromě kašen a fontán oranžerie, fikovny, letohrádky či lusthausy a v sousedství míčovny pro míčové hry renesanční společnosti a jízdárny. Půdorysnou hříčkou je šesticípá dispozice jednoho z nejznámějších letohrádků - Hvězdy na Bílé Hoře. Tvrze jako sídla drobné venkovské šlechty se od menších zámečků liší jednoduchostí. Zevně jejich hladkou, zpravidla patrovou fasádu pokrývají sgrafita, uvnitř v přízemí a někdy i v patře bývají místnosti klenuté hřebínkovými klenbami. Dnes je najdeme často přefasádované (sgrafita se objevují při opadávaní omítky), zbavené štítů, stojící v hospodářských dvorech, někdy změněné na sýpku nebo na navenek nenápadný obytný dům. U některých bývá v ohradní zdi i bašta. Kláštery a kostely
Kostelů oproti gotice vzniká poměrně méně, noboť předchozí století jich zanechala dostatečné množství. Zakládají se nové hřbitovní kostely mimo hradby, dále prosté bratrské sbory (velkou stavbou tohoto druhu je sbor v Mladé Boleslavi) a do existujících kostelů se vestavují boční zpěvácké, literátské tribuny. Novostavby se silně přidržují gotické tradice v polygonálním presbyteriu, často i s opěrnými pilíři (zatímco jindy se opěráky vtahují dovnitř, jak jsme v nejpozdější gotice viděli u kostela v Mostě), ve vysokých štíhlých oknech, běžně užívajících kružeb a v klenebních obrazcích, nejednou síťových, tvořených kamennými nebo alespoň napodobenými omítkovými žebry. Typické i zde všude jsou postraní literátské empory. Skutečně renesanční půdorysy, jako elipsa a protáhlý mnohoúhelník, a příslušné prostorové typy se však objevují až na samém sklonku slohu, jsouce někdy přiřazovány k maýrismu, a větší netradiční stavby té doby ukazující dokonce již k baroku. Pokud jde o vnějšek, typicky renesančními prvky jsou štíty, někdy i lunetová římsa a věže. Ty mívají v některých oblastech horní patra osmiboká, v jiných končí tupě obloučkovou atikou a u větších věží městských kostelů horní patro se světničkou hlásného obtáčí kamenná pavlač s arkádami nebo jen ochoz se želeným zábradlím, krytý shora přesahem malebné střešní helmice. Z renesance se dochovala i řada dřevěných kostelů a jinde roubené a bedněné zvonice. Zděné zvonice s bohatě členěnými atikami se hojně vyskytují při slovenských kostelech na Spiši.