Človek nadaný rozumní

Historicky nejstarší zástupce Homo sapiens, "člověka rozumného" , bezprostředně navazuje na formy Homo erectus. Homo sapiens vystupuje v různých částech světa v rozličných podobách a vědci si nemálo lámou hlavu ohledně jeho genetického zařazeni. Kdo je čí potomek? Které formy se vyvinuly současně, ale na různých místech?

V teplém období mezi mindelskou a risskou dobou ledovou, tedy před asi 350 000 až 200 000 lety, žil ve střední a severní Evropě (Německo, Velká Británie, Francie, snad také Španělsko) Homo sapiens steinheimensis (pojmenovaný podle naleziště Steinheim u Stuttgartu). Vyznačoval se úzkou, relativně vysokou lebkou, proti svým předchůdcům měl vyšší klenuté čelo, ale ještě podobné nadočnicové oblouky jako třeba pekingský člověk. Objem jeho mozku byl asi 1150 cm3.

Homo sapiens steinheimensis, který žil jako lovec a sběrač, užíval kamenné nástroje. Jeho pěstní klíny ukazují estetické cítění formy. Archeologové označují tento styl jako kultura acheuléenská.

První Homo sapiens si uvědomoval jednoduché geometrické formy. Vedle pěstních klínů užíval kamenné nože, škrabadla,a také dřevěné kyje a dřevěné v ohni tvrzené oštěpy.

Steinheimský člověk žil v mírném klimatu doby meziledové v Evropě v podobných klimatických podmínkách jako člověk 20. století. Jeho časový a velmi pravděpodobně také genetický následovník, neandertálec, který se před 150 000 lety vynořil z temnoty prehistorie, zpočátku ještě také zastihl příznivé klimatické poměry ", klasický neandertálec" musel před 80 000 lety bojovat s přibývajícím ledem a mrazem.

Neandertálec žil na jižním okraji velké ledové pustiny würmské doby ledové. Jeho životní prostor se podobal tomu, v kterém dnes žijí Eskymáci. Domovem mu byla pustá, mrazivá tundra, která pouze v jižní Evropě přecházela v travnatou step a řídkou tajgu. Možnost přežití v takovémto životním prostředí byla podmíněna značnou schopností adaptace. Tak byl neandertálec, který žil na území od jižní Francie po Sibiř, od Afriky po Blízký i Dálný východ, velmi silný, neobyčejně obratný a lstivý lovec, který uměl ukořistit také velká zvířata, jako byl jeskynní medvěd nebo sibiřský kozorožec. Zvěř mu poskytovala nejen energeticky bohatou masitou stravu, ale také kožešiny. Jednoduchý kožešinový oděv a hřející oheň, na kterém neandertálec také připravoval jídlo, jej chránily před mrazy, které nezřídka dosahovaly -40 stC.
Neandertálec (Homo sapiens neanderthalensis) byl asi 1,60 m vysoký, se silnou kostrou a vyvinutým svalstvem.

Ale přes statnou postavu se dožíval ve svém drsném domově zřídka vyššího věku než 50 let. 40% neandertálců umíralo před dovršením 20 let, dalších 40% pak mezi 20. a 30. rokem. Tvrdý každodenní boj o přežití vyžadoval od neandertálce inteligenci. Jeho mozek byl svým objemem mezi 1350 až 1725 cm3 přibližně tak velký, jako je u dnešních lidí. Není tedy divu, že již přemýšlel o smyslu života a smrti. Pohřbíval své zemřelé a dával jim do hrobu zbraně, nástroje a potravu. Asi věřil na posmrtný život. A protože takové úvahy předpokládají abstraktní myšlení, musel být schopen formulovat své myšlenky a mluvit jednoduchým jazykem. Dokonce vytvářel první umělecké předměty, malé, jednoduché plastiky.

Současníkem neandertálce na Jávě byl Homo sapiens soloensis. V mnohém se podobal neandertálcům, měl ale zřetelné znaky rodu Homo erectus: primitivní formu lebky, hrubší stavbu těla a mohutnější nadočnicové oblouky než neandertálec. Jiná raná forma Homo sapiens, člověk rhodeský, měl v téže době svůj domov v jižní Africe, kde vymřel teprve před 30 000 lety. Jako nejmladší forma neandertálců žil na Středním východě Homo sapiens presapiens (palaestinensis). Sice ještě neandertálec, přece však byl palestinský člověk větší a současně gracilnější. Jeho stehenní kosti byly přímé a delší, čelo silně klenuté, mozkovna vyšší a více zaoblená a brada výrazněji vyvinutá než u středoevropských neandertálců. Možná byl předchůdcem dnešních Středoevropanů, neboť evropský neandertálec vymřel před 40 až 35 tis. lety, zatímco v téže době přicházejí z východu do Evropy lovci s již zřetelnými znaky dnešního Homo sapiens sapiens.