Otrokářství

Před třemi tisíci lety začali Sumérové používat zajatce jako otroky v zemědělství. Tito lidé neměli žádná práva, nedostávali mzdu a jejich majitelé si s nimi mohli dělat, co chtěli. Ve starověku dosáhl otrokářský řád největšího významu v Řecku a v Římě. Otroci vyráběli většinu zboží a pracovali i v domácnostech jako sluhové. Když v 16.století začali Evropané kolonizovat severní i Jižní Ameriku, dováželi tisíce černých Afričanů, které nutili pracovat jako otroky na svých plantážích a ve stříbrných dolech. V období koloniálního vykořisťování Španělé ovládli střední a jižní Ameriku (od Mexika po Ohňovou řeku). Z počátku Evropané přichízející za půdou do Ameriky zotročovali indiány, ale Bartolomeo Casas píše dopisy španělskému krály a k práci doporučuje spíše černochy. Od 16. do začátku 19.století dovezli Evropané na svých lodích do kolonií více než 12 milionů otroků. V 19.století však již vznikla hnutí bojující proti otrokářskému systému jak ve Spojených státech, tak v Británii. Otrokářství bylo zrušeno v polovině 19.století v britské říši i ve Spojenách státech. Britské lodi obchodující s otroky se pohybovaly po trojúhelníkové trase, lodě vyjížděly z britských přístavů naložené zbraněmi a látkami. Obchodníci měnili toto zboží s africkými nadháněči otroků na západním Pobřeží Afriky. Otrokářské lodě potom přepravily svůj náklad přes Atlantický oceán do Ameriky, kde byla po pracovních silách velká poptávka, neboť plantáže muselo obdělávat mnoho lidí. Obchodníci zde vyměnili otroky za cukr, tabák, rum a sirup. Lodě se pak vrátily do Británie s nákladem, který obchodníci s velkým ziskem prodali. Otroci byly v lodích spoutaní v řetězech a většinu cesty trávili v podpalubí. Neměli žádné oblečení, dostávali málo jídla a tisíce jich cestou přes Atlantik pomřely. Jakmile byli otroci přivezeni do Ameriky, byli prodáváni ve dražbách na trzích s otroky. Tam se s nimi zacházelo jako se zvířaty. Rodiny byly rozděleny lidé byli prodáváni jednotlivým plantážníkům. Potom museli pracovat na bavlníkových, cukrovách a tabákových plantážích. Většinou se nedočkali slušného zacházení. Otrok, který se pokusil uprchnout byl zpravidla krutě zbičován. Mnoho Afričanů se proti otrokářskému systému bouřilo. V roce 1791 vypuklo jedno z nejslavnějších povstání otroků ve fancouzské kolonii na Haiti. Otrok jménem Toussaint L’Ouverture stál v čele armády otroků proti francouzským vojákům. Vzpoura trvala 13 let. L’Ouverture byl zajat a uvržen do žaláře, kde v roce 1803 zemřel.