Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Islám
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | neuvedeny | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 551 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 9.7 |
Priemerná známka: | 3.03 | Rýchle čítanie: | 16m 10s |
Pomalé čítanie: | 24m 15s |
1250 moc od Ajjúbovců, porazila r. 1260 vojsko Mongolů v Palestině a zastavila tak jejich pronikání, udržovala dále chalífát při životě, až ho r. 1517 převzala turecká dynastie Osmanů. Od doby, co Mustafa Kemal Atatürk zbavil r. 1923 dynastii Osmanů moci a odňal jí r. 1924 chalífát, je tato hodnost neobsazená a fakticky zrušená. Za Abbásovců došlo k vzestupu perského vlivu vedle arabského. V této době došlo ke kulturnímu rozkvětu, který o mnoho předčil tehdejší Evropu. Na dvoře abbásovských chalífů a jejich místodržitelů se rozvíjel skvělý dvorní život. Podporovali vědy, zvláště medicínu, filozofii a přírodní vědy; vznikaly arabské překlady nejdůležitějších klasických řeckých děl, které byly od 11. stol. překládány přes Sicílii a Španělsko do latiny a zůstaly tak zachovány Západu. Protože korán nejen upravuje vztah lidí k Bohu, ale také vykládá světový řád, který se odráží v pozemském právním uspořádání, vyžadovala si konsolidace pevného a mnohovrstevného státnictví za Umajjovců a Abbásovců nezbytně vývoj soudní pravomoci rozvíjející korán a sunnu. Z praxe výkladu textů, až do 8. stol. neuspořádané, vznikly čtyři sunnitské a jedna šíitská právní škola, které kanonizovaly právní vědy. V soudnictví se mísily podle té které části říše různou měrou arabské, byzantské nebo sásánovské prvky. V Iráku vznikla pod zvláštní ochranou Abbásovců škola Abú Hanífy (hanafíjci), která kladla zvláštní váhu na znalecké rozhodování právních učenců a zavedla do soudnictví prostředek "pokládání za dobré", když už nestačil prostý, tj. analogický úsudek. Jejich protivníci odsoudili prostředek "pokládání za dobré" za svévolný a za postup neslučitelný s prameny. Na zásady hanafíjské školy se orientovali Abbásovci a jejich následnické státy, především Seldžukové a Osmani. Dnes se hlásí k této škole především Turecko, Afghánistán, Pákistán a střední Asie. Málik ibn Anas (*715 - +795) vyvinul na základě tehdy obvyklé právní praxe oblastí Mekky a Medíny školu málikovců, která vykazuje silné vlivy tradičního arabského práva. Nejdůležitějším činitelem soudnictví podle pojetí málikovců je prospěch obce. Málikovci jsou dnes velmi rozšířeni v severní Africe, ale i v Kuvajtu a Bahrajnu. Asi nejvýznamnějším z muslimských právních učenců byl al-Šáfií, který studoval u Málika a hanafíjců a rozhodujícím způsobem formoval svými brilantními díly islámskou právní vědu. Omezil použití tradice na nalézání práva na sunnu, obrátil se proti každému pokusu svévolného souzení a odmítal také snahu o užitek pro obec.