(významné osobnosti židovské populace- příborský rodák, celosvětově známý a uznávaný psychoanalytik Sigmund Freud, fyzik Albert Einstein, Karel Marx, Arnošt Lustig, Egon Hostovský, Karel Poláček, Hugo Haas, …)
Ve Spojených státech nejrozšířenější diskriminace a utlačování osob tmavé pleti. Právě tak svobodná země jako Spojené státy jsou je největším utlačovatelem lidí na světě. Vše začalo vyhlazováním Indiánů, původních obyvatel amerického kontinentu. Postupným osidlováním se americkému národu podařilo zcela zlikvidovat některé indiánské kultury a ty dodnes přežívající mají jen velmi malý prostor v některých přírodních rezervacích, ale dokonce i tam na ně americká vláda poslala svoji po zuby vyzbrojenou armádu, včetně letectva, jen kvůli demonstraci pro prostor ve své vlastní zemi. Představte si bojový vrtulník s několika kilogramovými pumami proti luku a šípu. To má být symbolem americké svobody? V období největšího přistěhovalectví se společně s kolonizátory do Ameriky dostali také afričtí černoši, především z oblasti Guinejského zálivu. Otroctví bylo v té době celosvětovým problémem, ale Američané jej zrušili až o sto let později než v Evropě, až ve druhé polovině 19. stol. To ovšem nic tak zásadního neznamenalo. Populace tmavé pleti byla diskriminována ve všech směrech. Bylo těžké najít práci, v některých městech nesměli černošské děti chodit do školy, bylo nemožné, aby studovali na univerzitách, nebyli obsluhováni v obchodech a restauracích, do některých budov nesměli vstupovat. Byli hanlivě nazýváni- negři. V 60. letech 20. stol. v USA vznikl a vedl svou propagandu proti obyvatelům tmavé pleti klub KuKluxKlan. Šlo o radikální diskriminaci, vypalování domů, vraždy, demonstrace. Některé akce byli tajné a dokonale propracované, takže neschopné odhalení a potrestání viníků. Poslední vážnější roztržky mezi příslušníky tmavé a světlé pleti se odehrály v roce 1992, kdy několik amerických policistů- bělochů bylo napadeno černochy, kteří tak učinili po surovém zacházení policistů. Jako by to Američanům nestačilo, roztahovat se po Americe, dnes touží ovládnout Irák a nastolit demokracii v tomto státě. Sadám Husajn je bezpochyby despota první třídy a pod jeho vládou je irácké obyvatelstvo diskriminováno a žije v ne příliš vhodných podmínkách, ale násilná agrese jednoho státu proti druhému je také diskriminace a nic jiného. Žádný stát nemá právo nutit svoji kulturu druhému. Tak tomu je například i v mnoha asijských nebo afrických státech- diktátorské režimy diskriminují obyvatelstvo, ale je to tak od pradávna, je to zakořeněno hluboko v historii a my s tím dnes jen těžko něco zmůžeme a i kdyby, budou na to doplácet jen nevinní lidé.