referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Stanislav
Streda, 13. novembra 2019
Ľudovít Štúr
Dátum pridania: 08.07.2008 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: lusi789
 
Jazyk: Slovenčina Počet slov: 3 480
Referát vhodný pre: Gymnázium Počet A4: 8.9
Priemerná známka: 2.99 Rýchle čítanie: 14m 50s
Pomalé čítanie: 22m 15s
 
1831 prvé básnické pokusy
1836 v prvom ročníku Hronky vyšla prvá tlačená báseň Óda na Hronku
1838 v pražských Květoch uverejňoval cyklus básní Dumky večerní, až do augusta 1840
1839 počas štúdií v Halle navštívil kraje Lužických Srbov a z tejto cesty napísal cestopis Cesta do Lužic vykonaná z jara 1839, ktorý vyšiel v Časopise Českého musea v roku 1839
1841 napísal dielo Starý a nový věk Slováků v staročeštine, ktoré vyšlo prvý krát až v roku 1935 v origináli, po slovensky prvý krát v roku 1994
1843 vydal anonymne v Lipsku národno-obranný spis Die Beschwerden und Klagen der Slaven in Ungarn über die gesetzwidrigen Uebergriffe der Magyaren - Sťažnosti a žaloby Slovanov v Uhorsku na protizákonné prechmaty Maďarov
1845 vydal vo Viedni polemický spis Das neunzehnte Jahrhundert und der Magyarismus - Devätnáste storočie a maďarizmus
1846 vydal diela Nárečja slovenskuo alebo potreba písaňja v tomto nárečí a Náuka reči slovenskej 1851 dokončil filozofické dielo Das Slawenthum und die Welt der Zukunft- Slovanstvo a svet budúcnosti (v nemčine), ktoré však prvý krát vyšlo až v roku 1867 v ruskom preklade Slavjanstvo i mir buduščago, neskôr vroku 1931 v pôvodnom znení a až v roku 1993 vyšlo v slovenčine
1852 dokončil spis O národních písních a pověstech plemen slovanských, vydaný v Prahe v roku 1853
1853 vyšla v Bratislave básnická zbierka Spevy a piesne Reč Ľ. Štúra na uhorskom sneme 17. novembra 1847

My chceme slobodu; to je náš cieľ a svätá naša túžba. Keď ale slobodu chceme, dajme slobodu tomu, kto ju vždy zastával, usaďme slobodu tam, kde bolo jej miesto a prítulok, keď ju v krajine utisli a zo všetkých kútov vyhnali. Pozrimeže len do stredného veku: kde sa tam rozvíjala a kde sa zachovávala sloboda, keď nie v mestách? Ak teda jej chceme napomôcť, dajme mestám politické práva tým viac, že ich ony mali a len po nepravde o ne prišli. Ale sa hovorí, že u nás slobody dosť, na to ale odpovedám, že áno, bolo jej dosť, a až mnoho zemianskej, ale opravdivej ľudskej veľmi málo. Všetko naše usporiadanie o tom svedčí. Keby mestá boli väčšie slobody a politické práva ubezpečené mali, nikdy by sa ani ľud nebol tak utlačil, nikdy by do takéhoto rabského jarma nebol upadol; zemianstvo si ale všetko privlastnilo a pritiahlo a nebolo nikoho, kto by prevahu, premoc a prestupky zemianstva bol obmedzoval a v slušných hraniciach držal. Politické práva miest ja i z tej pohnútky ďalej zastávam, že s politickými právami sú i meštianske práva a prisluhovania spravodlivosti v tuhom spojení. Kto tamtie má, má i znamenitejšie meštianske práva a inakšie sa mu ako druhému spravodlivosť prisluhuje. Dokazuje to celý beh nášho pravodavstva a prisluhovania spravodlivosti i z tohoto teda ohľadu žiadam, aby sa politické práva rozšírili a tým, ktorí ich už mali, navrátili.(Slov. nár. noviny, č. 238, 23. novembra 1847.)

Děvín, milý Děvín (Nápěv: Nitra, milá Nitra.)

Děvín, milý Děvín, hrade osířalý, povězže nám, kedy tvoje hradby stály? „Moje hradby stály včasích Rastislava, on byl mojím pánem, on Slovanstvu hlava." Děvín, milý Děvín, hrade osiřelý, kdyže tu otcové naši sněmy měli? „Vaši otcové tu sněmy držávali, když si Slavimíra za ochránce vzali." Děvín, milý Děvín, hrade osamělý, kedy na tvých hradbách korúhve se chvěly? „Korúhve se chvěly v časích Svatopluka, svalila je Němců a Maďarů ruka. A odtoho času i já ošedívám od žele, když se v mé dávné říše dívám. Hradby, moje slzy dolu mi padají, ony mutnú sestru Moravu dělají. Proto ona teče kalná do Dunaje, já padám, mně rovně zapadají kraje." Děvín, milý Děvín, časy tvé zapadly, na nás, volných otců syny, zlé připadly. Děvín, milý Děvín, hrade osiralý, povězže nám, kedy tvoje hradby stály? „Moje hradby stály v časech Rastislava, on byl mojím pánem, on Slovanstvu hlava." Děvín, milý Děvín, hrade osiralý, kdyže tu otcové naši sněmy mali? „Vaši otcové tu sněmy držívali, když si Slavimíra za ochránce vzali!" Děvín, milý Děvín, hrade osamělý, kedy na tvých hradbách koruhve se chvěly? „Koruhve se chvěly v časech Svatopluka, svalila je Němců i Maďarů ruka! A od toho času aj já ošedívám od žele, když se v mé dávné říše dívám. S hradby moje slzy dolu mi padají, ony mutnou sestru Moravu dělají. Proto ona teče kalná do Dunaje. Já padám, mně rovně zapadají kraje." Děvín, milý Děvín, časy tvé zapadly, na nás, volných otců syny, zlé připadly. „Nechtě smutku toho, tam lysá zůstala Kobyla, co tolko nade mnou plakala. Když slunéčko za tu horu se ukrývá, veždy smutným okem na mne se podívá.

Podľa Hurbanovej biografie Ľ.Štúra sa táto Ľudovítom zložená báseň spievala 24. apríla 1836 na Devíne na nápev piesne Nitra, milá Nitra. Uvítanie Už sa Tatra stará pred očima väží, to moje rodisko v jej údolí leží. Dávno som mrel po ňom v ďalekej cudzine, teraz ma už drahá rodina privinie. Leťte že k nej, vetry, šepotajte dvorom, že už konec dlhým rozlúčenia bôľom. Tatra sa do jasna vypína vysoko, lež jej syna smutné blúdi po nej oko. „Čo ti je tak smutno?" ona sa spytuje. ,,Že nad naše strany búrka doťahuje. Z dolu víchor letí, orol skrýšu hľadá a na tvoje vrchy čierne mračno sadá. Po naších to nivách lejáky sa spustia, ponaších to krajoch bude biť hrom zhusta. A tá naša lipa či pred ním obstojí? Ona na doline povieva v pokoji." Ale nech sa leje, nechže hromy bijú, len keď ma tu stánky rodiny prikryjú.
 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5    ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Ľudovít Štúr 2.9382 1130 slov
Ľudovít Štúr GYM 2.9781 592 slov
Ľudovít Štúr GYM 2.9613 888 slov
Ludovit Stur 2.9609 330 slov
Ľudovít Štúr 2.9493 169 slov
Ľudovít Štúr 2.9675 483 slov
Ľudovít Štúr GYM 3.0087 722 slov
Ľudovít Štúr SOŠ 2.9833 874 slov
Ľudovít Štúr 2.9722 524 slov
Ľudovít Štúr GYM 2.9807 2446 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.