9. listopadu roku 1938 započali nacisté kampaň, kterou německý tisk nazval „spontánní demonstrací“. Ta spočívala v tom, že po celém Německu byly vypalovány synagogy, rabovány židovské obchody a vražděni Židé. Ministr propagandy Goebbels prohlásil, že demonstrace byla reakcí na vraždu sekretáře německé ambasády v Paříži, kterou spáchal mladý Žid. Tato událost je známá pod jménem Kristallnacht (Křišťálová noc). Po válce se z archivních dokumentů zjistilo, že to byla pečlivě naplánovaná akce a čekalo se jen na vhodnou záminku.
Nacisté měli své postupy naplánované tak, aby změnili chování německých občanů a pak označili některé skupiny obyvatelstva jako ty, kteří „nejsou hodni, aby žili“. Vypracovali podrobné plány jednotlivých kroků, které vedly k dehumanizaci společnosti. Vedli nepřetržitou nenávistnou antisemitskou propagandu, která měla podnítit všeobecný hněv a opovržení proti Židům.
Vždy, když nacisté dobyli nové území, bylo obyvatelstvo kategorizováno. Skupiny jako Poláci, Rusové, Jugoslávci, Řekové, Romové a další byly označovány jako rasově méněcenné. Nacistický program obsahoval masová přesídlení, deportace, vyhladovění, mučení a hromadné zabíjení. Naštěstí pro některé byla politika „úplné očisty“ v době války kvůli zvýšení válečné výroby dočasně změněna. Tato změna se ale netýkala Židů, plán na jejich vyhlazení odložen nebyl.
Slované, zejména Poláci, Ukrajinci, Bělorusové a Rusové byli označeni za „nižší rasu lidí“, jejichž historickým údělem bylo sloužit Říši jako otroci. Ukrajinci a Rusové byli prohlášeni za polodivochy, neschopné racionálně uvažovat. Nacistický velitel na Ukrajině Erich Koch řekl: „Ukrajinci jsou hluboko pod námi...a přesně řečeno, jsme tady mezi negry.“ Prvotním a zásadním úkolem nacistů bylo eliminovat inteligenci slovanských národů, což se jim celkem dařilo – v Polsku vyvraždili kolem 6 milionů lidí a více než polovinu inteligence, zhruba stejný počet lidí i na Ukrajině a v Bělorusku dokonce plánovali eliminaci 75% obyvatelstva.
Plány na masovou likvidaci vypracovali podle nacistické ideologie a teorie Lebensraumu především úředníci. Celé týdny a měsíce se desítky německých úředníků dřely s tím, jak realizovat nacistické plány. Počítali a psali zprávy, které kalkulovaly s masakrem milionů lidí. Tyto plány kontroloval a hodnotil velitel SS Himmler, který schvaloval a prosazoval takové, podle kterých byly masakry rychlejší a násilnější. Podle Himmlerova programu měl být prostor generálního governmentu „nádobou na smetí“, které bude vymeteno z německých provincií i samotného Německa.
První stadia konečného řešení prováděly speciální jednotky, tzv. Einsatzgruppen. Ty postupovaly hned za německým wehrmachtem při obsazování Polska a Ruska. Jejich úkolem bylo vyvraždit nežádoucí obyvatelstvo – Židy, polskou inteligenci, ruské komunistické předáky a příslušníky Rudé armády. Tyto speciální jednotky zavraždily celkem kolem 3 milionů lidí. Útvary Einsatzgruppen prováděly rozkazy s velkou výkonností, energií a v některých případech i s nadšením. Poměrně malé skupiny zabijáků tak dokázaly povraždit nesmírné množství lidí. V Rize zabil jediný důstojník s jednadvaceti muži 10 600 Židů
Bezprostředně po okupaci Polska Himmler nařídil, že zde mají být zřízena ghetta a v listopadu bylo zřízeno první v Piotrkowě, za rok vzniklo varšavské ghetto, ve kterém žilo až půl milionu lidí, a v září roku 1942 bylo deportováno 300 000 varšavských Židů do tábora v Treblince.
Jednu z prvních fází „konečného řešení“ představovala síť pracovních táborů. Zde se snažili Židům doslova sedřít kůži z těla, pracovalo se od nevidím do nevidím sedm dní v týdnu. Lidé dřeli jak na vládních projektech, jako byla např. stavba obrovského protitankového příkopu podél nové východní hranice, tak i na soukromých projektech. Podniky si je prostě „objednaly“ jako nějaké věci a vláda jim je dodala. Nacisté brali práci jako formu vraždy (Vernichtung durch Arbeit – záhuba prací). Při takto ztížených podmínkách docházelo k obrovské úmrtnosti – např. v Mauthausenu nedaleko Lince byl zřízen kamenolom, tamější vězeň měl před sebou nejvýš 6 týdnů až 3 měsíce života (v této statistice nebyla zahrnuta náhodná úmrtí, sebevraždy a popravy).
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Holocaust
Dátum pridania: | 07.10.2005 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | merlouska | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 903 | |
Referát vhodný pre: | Gymnázium | Počet A4: | 11 |
Priemerná známka: | 2.96 | Rýchle čítanie: | 18m 20s |
Pomalé čítanie: | 27m 30s |