referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Elvíra
Štvrtok, 21. novembra 2024
Aristotelés
Dátum pridania: 08.06.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Danielle
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 2 755
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 10.2
Priemerná známka: 2.93 Rýchle čítanie: 16m 0s
Pomalé čítanie: 25m 30s
 

Vybudoval základy přírodní filosofie, logiky, etiky, psychologie, politiky a dalších oborů. Snažil se objasnit podstatu a proměnlivost věcí a jevů, pohyb, zákonitosti logického myšlení (definice, pravidla seduktivního odvozování a důkazy). Zabýval se periodickými jevy na obloze, dějinami zvířat a jejich systematickým tříděním, stavbou Vesmíru, organizací a řízením společnosti a státu. Aristotelés a logika

Aristotelés nechápe logiku jako samostatnou vědu, ale chápe ji jako nástroj veškeré vědy přesněji řečeno, vědeckého poznání (Organon). Logiku nazývá „analytika“. Ve svých dílech nazvaných První analytiky a Druhé analytiky vysvětlil její hlavní učení - o úsudku a o důkaze. Podle Aristotela je „úkolem logiky zkoumat a stanovit metody, jejichž pomocí může být určitá danost převedena na prvky, které se mohou stát zdrojem jejího vysvětlení. Z toho je zřejmé, že základní kapitolou Aristotelovy logiky je dedukce. Učení o tomto umění nazývý Aristotelés vědou, ale zde se tento termín nechápe ve smyslu odvětví vědy, která má speciální předmět, ale široce, jako racionální zkoumání, které umožňuje určit podmínky důkazu, jeho druhy a stupně, a také objasnit poslední soudy, po jejichž dosazení již nelze pokračovat v redukci daného na prvky, které toto dané objasňují. V dílech věnovaných logice se lze přesvědčit, že Aristotelovým prvotním zájmem byly tři problémy:

a) otázka metody pravděpodobného vědění; tuto otázku nazývá dialektikou a věnuje jí pozornost v díle nazvaném Topiky

b) otázka dvou základních metod vysvětlení již nejen pravděpodobného vědění, ale vědění jistého; těmito metodami jsou definice a důkaz

c) otázka metody, jak nalézt premisy vědění, tzn. Indukce

Položil teoretické základy logiky jako vědy, formuloval zákon sporu a zákon vyloučení třetího. Oba zákony dlouho patřily k zákonům výrokové logiky a svůj význam si uchovaly až do dnešní doby. V logice vytvořil Aristotelés teorii definic, sylogismů a vědeckých důkazů. Smyslové poznání považoval za pravdivé, omyly vznikají teprve tehdy, když se člověk odvažuje usuzovat. Všiml si, že jazykový význam slov nelze oddělovat od filozofického obsahu úvah a výkladů. Tvrdil, že filozofie není produktem individuální tvůrčí práce, nýbrž výsledkem práce celých pokolení myslitelů. Požadoval, aby názory předchůdců byly podrobeny důsledné kritice, čímž chtěl získat pevné logické a obsahové základy pro každou vědní disciplínu.
 
späť späť   1  |   2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Podobné referáty
Aristoteles SOŠ 2.9281 1460 slov
Aristoteles SOŠ 2.9759 4957 slov
Aristoteles SOŠ 2.9856 1900 slov
Aristoteles SOŠ 2.9735 756 slov
Aristoteles GYM 2.9941 1487 slov
Aristoteles GYM 2.9557 845 slov
Aristoteles INÉ 2.9934 178 slov
Aristoteles GYM 2.9588 380 slov
Aristoteles GYM 2.9954 880 slov
Aristoteles GYM 2.9964 2233 slov
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.