Vzniká ze zvětšujících se společenství: muž + žena - rodina - rodina s otroky - domácí společenství - obec - polis (= kraj, okrsek, stát).
Aristotelés vlastnil všechny známé ústavy, celkem 158 - dělí je podle počtu vládnoucích na monarchie (vládne jeden), aristokracie (víc), "políteie" (vláda mnoha) a na jejich zvrhlé protějšky: tyranie, oligarchie a demokracie (chápe ji ve smyslu anarchie). Žádné formě nedává přednost, ústava se má řídit potřebami národa v určité době. Doporučuje mísit aristokratické a demokratické elementy tak, aby střední stav byl těžištěm (zaručujícím stabilitu) státu (stát pro něj znamená řecký městský stát.). Vysoce hodnotí manželství, rodinu a obec, otroctví považuje za přirozenou věc. Na rozdíl od Platóna nemá podle něj člověk opouštět rodinu kvůli státu, uznává hodnotu soukromého vlastnictví.

Spisy o literatuře a rétorice
Rétorika (o umění mluvit, 3 knihy). Poetika jako odvětví praktické filozofie. Spis Poetika - teorie básnictví a tragedie. K literární tvorbě je potřeba:
1) napodobovat - umění má zobrazovat, ne popisovat,
2) jednota konání, času a místa,
3) katarze - umění má pozorovatele očisťovat, pointa má být v souladu s morálkou.

Použitá literatura:

ČECHÁK, V. a kol., Co víte o starověké a středověké filozofii, 1. vydání
vydal Horizont, Praha 1983, ISBN 40-030-83

ASMUS, V.F., Antická filozofie, 1. vydání
vydala Svoboda, Praha 1986, ISBN 25-132-86.